články


Je člověk ze své podstaty líný?

Chci se jako fyzioterapeut a sportovec zamyslet nad tím, kde se v nás lenost bere, a co přináší či bere našemu tělu a životu obecně.

Začneme od začátku. Na začátku lidé měli přirozený pohyb, pohyb byl zdroj obživy – lov mamutů, práce na poli, sběr kořínků, stavění obydlí. Nic jiného nebylo důležitější. Postupně se s nástupem průmyslové revoluce začalo všechno zjednodušovat, automatizovat... a pohyb se začal minimalizovat. Zvýšila se potřeba lidí, kteří budou sedět za počítačem a budou celý den přemýšlet. Od práce na poli jsme u práce hlavou. Dnešní práce je často velmi únavná a sebrat po ní sílu na výběh do lesů může být někdy těžké. Bohužel je to pro udržení životní rovnováhy, jak všichni tušíme, absolutně nezbytné.

Myslím, že člověk je ze své podstaty líný. Nikdy nebylo normální jít jen tak běhat. Běhalo se za mamutem, když nebylo potřeba běžet za mamutem, sedělo se v jeskyni a meditovalo se. Když nebylo potřeba lovit, nedělalo se nic, odpočívalo se a sbírali se síly na další lov. Lidé dřív měli tu výhodu, že pohyb byl přirozenou součástí života, a tak bylo o jejich tělo postaráno bez většího překonání se. Velká část populace donedávna pracovala rukama! Hnací silou pohybu byl pud sebezáchovy, touha přežít. Dnes je tou silou naše vůle. Pohyb už není potřeba pro to, abychom měli co jíst, a kde bydlet. A zde jdeme vlastně proti přirozenosti, která je nám daná od dávnověku. Proto je to někdy tak těžké! Na druhou stranu nutno podotknout, že pravidlo 21 dní rozhodně funguje. Tedy pokud se budeme po dobu 21 dní každodenně věnovat jakémukoliv pohybu, stane se to naším dobým zvykem, ke kterému se nebudeme muset tolik nutit. A za to bych se přimlouvala.

Pro udržení zdravého a silného těla není třeba mnoho času. Stačí třeba půl hodina domácího intenzivního cvičení třikrát týdně a k tomu třikrát týdně lehký běh, jízda na kole atp. Takovým cvičením s vlastní vahou těla dáme tělu víc, než si dokážeme představit. Zároveň se díky tomuto pohybu dostaneme více do těla, začneme jej vnímat a cítit, co zrovna potřebuje. A to je to napojení, které díky sedavému zaměstnání a myšlení hlavou ztrácíme. To je důvod, proč nás bolí záda. Není to jen o tom, že prostě sedíme, tak je přeci jasné, že nás bolí záda. Je to hlavně o tom, že tělo neposloucháme a nedáváme mu to, co potřebuje. Někdy to může být lenost a někdy to je pohyb. Někdy je to teplá voda a někdy otužování. Někdy brambůrky a někdy jablko. Tělo si samo řekne, ale nejprve je třeba se skrze pohyb na něj napojit, abychom ho slyšeli. Tedy, ač je lenost přirozená, pro zdravé tělo i ducha je potřeba ji alespoň trochu překonat a pak už jen pozorovat, co se bude dít.


.........................................................................................

další článek